Před, na i po VII. Celostátním shromáždění SONS ČR

Je tomu pár dnů, co v Karlových Varech proběhlo VII. Celostátní shromáždění SONS ČR. Všichni, kteří jsme se jej zúčastnili, jsme již opět při své každodenní práci, ovšem zážitky, ponaučení a poznání z něj si v sobě poneseme dlouho.

Je těžké jej nějak krátce shrnout a okomentovat. V jistém smyslu se o to pokusil pan Jaroslav Čajka, jeden z delegátů a kandidát na funkci viceprezidenta, a já s touto zprávou musím ve velké míře souhlasit. Těžko se to však přirozeně chápe někomu, kdo na shromáždění nebyl. Vědom si toho všeho, uvádím na této stránce chronologický souhrn toho, co nejen z mé strany shromáždění předcházelo, se na něm odehrálo, a po něm následovalo.

Před tím ale ještě učiním za dost statistice a uvedu konečné výsledky voleb do obou nejvyšších funkcí:

Prezident SONS ČR

  1. Stiborský Josef - 60 hlasů
  2. Sikora Marek - 43 hlasů

3 hlasy neplatné.

Viceprezident SONS ČR

  1. Krapka Luboš - 45 hlasů
  2. Rogaczewski Pavel - 31 hlasů
  3. Čajka Jaroslav - 25 hlasů

5 hlasů neplatných.

Před Karlovými Vary

  1. Čas na změnu
  2. Kandidátský dopis

V Karlových Varech

Pár bodů ze zasedání. Jedná se o doslovné přepisy. Uvádím zde pro ty, kteří z pochopitelných důvodů nemohli být na shromáždění. Projevy kandidátů proběhly v abecedním pořadí. Nekomentuji, nehodnotím. Je na svobodné vůli každého z laskavých čtenářů učinit si svůj vlastní názor.

  1. Dopolední vystoupení čestného prezidenta a hosta Milana Pešáka
  2. Kandidátský projev - Sikora
  3. Otázky na kandidáta - Sikora
  4. Kandidátský projev - Stiborský
  5. Otázky na prezidenta - Stiborský

Po Karlových Varech

A co dál? Že SONS potřebuje změnu, je po sobotním shromáždění ještě markantnější než před ním. Neméně důležité však je i to, a v tom souhlasím se slovy Luboše Krapky, že se SONS musí zamyslet nad tím, co vlastně chce. A uvidíme, zda se k tomuto zásadnímu zamyšlení najde dostatek vůle...

V současné chvíli je však na další dva roky potvrzen trend posledních let, kdy se miska vah zájmu organizace nadále převažuje na stranu spolkové složky. S tím se snáze vyrovná mé spolkové já, ovšem to pragmatické a tvořivé já zaměřené na zrakově postiženého uživatele nemůže zůstat.

Proto zůstávám členem SONS, ale odcházím, jak jsem avizoval dopředu, z Tyflokabinetu SONS se vztyčenou hlavou a jsem přesvědčen, že s nejedním z Vás se setkáme u poctivé práce pro zrakově postižené občany. Přeji nám všem hodně sil, a SONS přeji, aby našla dostatek odvahy a vůle se nad sebou zamyslet.